Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Koubková Leona . Zobrazit všechny články
Atezolizumab v léčbě karcinomu plic
05/2021 MUDr. Leona Koubková
Imunoonkoterapie je již nedílnou součástí léčby karcinomu plic. Především v první linii léčby nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) ať již v monoterapii nádorů s vysokou expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1), či v kombinaci s jinými léčebnými modalitami vede k prodloužení celkového přežití a přežití bez progrese. Atezolizumab, monoklonální protilátka proti PD-L1, byl schválen Evropskou lékovou agenturou na základě výsledků řady studií k léčbě první a vyšší linie NSCLC a jako první checkpoint inhibitor pro léčbu první linie extenzivního malobuněčného karcinomu plic.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoonkoterapie je již nedílnou součástí léčby karcinomu plic. Především v první linii léčby nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) ať již v monoterapii nádorů s vysokou expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1), či v kombinaci s jinými léčebnými modalitami vede k prodloužení celkového přežití a přežití bez progrese. Atezolizumab, monoklonální protilátka proti PD-L1, byl schválen Evropskou lékovou agenturou na základě výsledků řady studií k léčbě první a vyšší linie NSCLC a jako první checkpoint inhibitor pro léčbu první linie extenzivního malobuněčného karcinomu plic.
Entrectinib v léčbě pacientů s ROS1 pozitivním pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic
02/2021 MUDr. Leona Koubková
V posledních letech jsme svědky rozšiřujících se možností genotypizace nádorů, která nám umožňuje posílení precizní medicíny, jejíž podstatou je snaha o individualizovanou léčbu. Zvyšuje se také množství léčebných přípravků, které umožňují molekulárně cílenou terapii nádorů s prokázanými genetickými aberacemi. Patří mezi ně i entrectinib, který je účinný u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, u něhož je prokázána přestavba genu ROS1 či fúze genu NTRK, a to i při metastatickém postižení centrálního nervového systému.
CELÝ ČLÁNEK
V posledních letech jsme svědky rozšiřujících se možností genotypizace nádorů, která nám umožňuje posílení precizní medicíny, jejíž podstatou je snaha o individualizovanou léčbu. Zvyšuje se také množství léčebných přípravků, které umožňují molekulárně cílenou terapii nádorů s prokázanými genetickými aberacemi. Patří mezi ně i entrectinib, který je účinný u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, u něhož je prokázána přestavba genu ROS1 či fúze genu NTRK, a to i při metastatickém postižení centrálního nervového systému.
Pacientka s nemalobuněčným karcinomem plic léčená osimertinibem - kazuistika
06/2020 MUDr. Leona Koubková
Dnes již víme, že nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je geneticky nehomogenní skupinou nádorů. Průkaz genetických aberací nám pak umožňuje predikovat účinnost cílené léčby. Řadu let jsou již vyšetřovány mutace genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR). K dispozici máme tři generace inhibitorů tyrosinkinázy EGFR. Osimertinib je tyrosinkinázový inhibitor EGFR 3. generace, který byl nejprve schválen k léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s prokázanou mutací T790M EGFR (FDA 11/2015 a EMA 2/2016). V současné době je osimertinib schválen i pro léčbu první linie u pacientů s prokázanou aktivační mutací genu EGFR (FDA 4/2018 a EMA 6/2018).
CELÝ ČLÁNEK
Dnes již víme, že nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je geneticky nehomogenní skupinou nádorů. Průkaz genetických aberací nám pak umožňuje predikovat účinnost cílené léčby. Řadu let jsou již vyšetřovány mutace genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR). K dispozici máme tři generace inhibitorů tyrosinkinázy EGFR. Osimertinib je tyrosinkinázový inhibitor EGFR 3. generace, který byl nejprve schválen k léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s prokázanou mutací T790M EGFR (FDA 11/2015 a EMA 2/2016). V současné době je osimertinib schválen i pro léčbu první linie u pacientů s prokázanou aktivační mutací genu EGFR (FDA 4/2018 a EMA 6/2018).
Současný stav a doporučení pro biologicky cílenou léčbu
05/2020 MUDr. Leona Koubková
Lepší porozumění molekulární biologii nádorů a rozšiřující se možnosti jejich genotypizace vedou k posílení precizní medicíny, která nám umožňuje personalizovanou léčbu. Jsou to především genetické změny nádoru, které nám pomáhají predikovat odpověď na molekulárně cílenou terapii, a vybrat tak pro naše pacienty nejúčinnější léčbu. Zavedením cílené léčby založené na molekulární typizaci do klinické praxe se podařilo významně prodloužit dobu přežití pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, a to v některých případech až o několik let při velmi dobré kvalitě jejich života.
CELÝ ČLÁNEK
Lepší porozumění molekulární biologii nádorů a rozšiřující se možnosti jejich genotypizace vedou k posílení precizní medicíny, která nám umožňuje personalizovanou léčbu. Jsou to především genetické změny nádoru, které nám pomáhají predikovat odpověď na molekulárně cílenou terapii, a vybrat tak pro naše pacienty nejúčinnější léčbu. Zavedením cílené léčby založené na molekulární typizaci do klinické praxe se podařilo významně prodloužit dobu přežití pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, a to v některých případech až o několik let při velmi dobré kvalitě jejich života.
Atezolizumab v léčbě karcinomu plic
03/2020 MUDr. Leona Koubková
Imunoterapie je již nedílnou součástí léčby karcinomu plic. Výsledky řady studií s checkpoint inhibitory prokázaly zlepšení celkové doby přežití nejprve ve vyšších liniích léčby u pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC); nyní již máme k dispozici výsledky řady studií, ve kterých byl prokázán benefit imunoterapie podávané v kombinaci s chemoterapií v 1. linii léčby, a to bez ohledu na expresi PD-L1 (ligand proteinu programované buněčné smrti), a to i u malobuněčného karcinomu plic (small cell lung cancer, SCLC). Atezolizumab je schválen Evropskou lékovou agenturou v monoterapii do 2. a vyšší linie léčby pokročilého NSCLC, v kombinaci s bevacizumabem, paclitaxelem a carboplatinou v 1. linii léčby metastazujícího neskvamózního NSCLC včetně pacientů s prokázanou mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) či přestavbou genu ALK (anaplastic lymphoma kinase) po selhání cílené léčby, v kombinaci s nab-paclitaxelem a carboplatinou v 1. linii neskvamózního NSCLC bez prokázané mutace EGFR či přestavby genu ALK a v kombinaci s etoposidem a carboplatinou jako první checkpoint inhibitor pro léčbu extenzivního SCLC v 1. linii léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie je již nedílnou součástí léčby karcinomu plic. Výsledky řady studií s checkpoint inhibitory prokázaly zlepšení celkové doby přežití nejprve ve vyšších liniích léčby u pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC); nyní již máme k dispozici výsledky řady studií, ve kterých byl prokázán benefit imunoterapie podávané v kombinaci s chemoterapií v 1. linii léčby, a to bez ohledu na expresi PD-L1 (ligand proteinu programované buněčné smrti), a to i u malobuněčného karcinomu plic (small cell lung cancer, SCLC). Atezolizumab je schválen Evropskou lékovou agenturou v monoterapii do 2. a vyšší linie léčby pokročilého NSCLC, v kombinaci s bevacizumabem, paclitaxelem a carboplatinou v 1. linii léčby metastazujícího neskvamózního NSCLC včetně pacientů s prokázanou mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) či přestavbou genu ALK (anaplastic lymphoma kinase) po selhání cílené léčby, v kombinaci s nab-paclitaxelem a carboplatinou v 1. linii neskvamózního NSCLC bez prokázané mutace EGFR či přestavby genu ALK a v kombinaci s etoposidem a carboplatinou jako první checkpoint inhibitor pro léčbu extenzivního SCLC v 1. linii léčby.
Pacient s NSCLC s mozkovými metastázami a pozitivní přestavbou genu ALK, léčený alectinibem - kazuistika
01/2020 MUDr. Leona Koubková
Lepší porozumění molekulární biologii nádorů a rozšiřující se možnosti jejich genotypizace vedou k posílení precizní medicíny, jejíž podstatou je snaha o individualizovanou léčbu. Jsou to především genetické změny nádoru, které nám pomáhají predikovat odpověď na molekulárně cílenou léčbu. Mezi ně patří také přestavba genu ALK (anaplastická lymfomová kináza, anaplastic lymphoma kinase) u nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC), která nám predikuje účinnost ALK inhibitorů, významně zlepšujících léčebné výsledky u pacientů s tímto závažným onemocněním. Alectinib, současný standard prvoliniové léčby ALK pozitivních NSCLC, je vysoce selektivní a potentní inhibitor ALK a RET (rearranged during transfection) tyrosinkinázy a od 1. 11. 2019 má i v České republice stanovenu úhradu v 1. linii léčby.
CELÝ ČLÁNEK
Lepší porozumění molekulární biologii nádorů a rozšiřující se možnosti jejich genotypizace vedou k posílení precizní medicíny, jejíž podstatou je snaha o individualizovanou léčbu. Jsou to především genetické změny nádoru, které nám pomáhají predikovat odpověď na molekulárně cílenou léčbu. Mezi ně patří také přestavba genu ALK (anaplastická lymfomová kináza, anaplastic lymphoma kinase) u nemalobuněčného plicního karcinomu (non-small cell lung cancer, NSCLC), která nám predikuje účinnost ALK inhibitorů, významně zlepšujících léčebné výsledky u pacientů s tímto závažným onemocněním. Alectinib, současný standard prvoliniové léčby ALK pozitivních NSCLC, je vysoce selektivní a potentní inhibitor ALK a RET (rearranged during transfection) tyrosinkinázy a od 1. 11. 2019 má i v České republice stanovenu úhradu v 1. linii léčby.
Durvalumab v léčbě karcinomu plic
03/2019 MUDr. Leona Koubková
Imunoterapie se již stala nedílnou součástí léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic. Výsledky řady studií prokázaly zlepšení celkové doby přežití, které je mnohdy dlouhodobé, a to při velmi dobré kvalitě života pacientů. V poslední době proběhly a probíhají studie i u nižších stadií nemalobuněčného karcinomu plic nebo v adjuvantním režimu po operaci. Slibné jsou i výsledky studií u pokročilého malobuněčného karcinomu plic, u kterého několik desetiletí nebyl v léčbě zaznamenán žádný pokrok. Durvalumab je anti-PD-L1 monoklonální protilátka, která je na základě výsledků studie PACIFIC schválena americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv a Evropskou lékovou agenturou k léčbě pacientů s neresekabilním nemalobuněčným karcinomem plic stadia III, jejichž onemocnění neprogredovalo po chemoradioterapii.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie se již stala nedílnou součástí léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic. Výsledky řady studií prokázaly zlepšení celkové doby přežití, které je mnohdy dlouhodobé, a to při velmi dobré kvalitě života pacientů. V poslední době proběhly a probíhají studie i u nižších stadií nemalobuněčného karcinomu plic nebo v adjuvantním režimu po operaci. Slibné jsou i výsledky studií u pokročilého malobuněčného karcinomu plic, u kterého několik desetiletí nebyl v léčbě zaznamenán žádný pokrok. Durvalumab je anti-PD-L1 monoklonální protilátka, která je na základě výsledků studie PACIFIC schválena americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv a Evropskou lékovou agenturou k léčbě pacientů s neresekabilním nemalobuněčným karcinomem plic stadia III, jejichž onemocnění neprogredovalo po chemoradioterapii.
Erlotinib v léčbě pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic - dosavadní zkušenosti a výsledky v České republice
04/2018 MUDr. Helena Čoupková, Mgr. Renata Chloupková, Marek Konečný, Mgr. Magda Bařinová, prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc., prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., doc. MUDr. František Salajka, CSc., doc. MUDr. Milada Zemanová, CSc., MUDr. Leona Koubková, MUDr. Libor Havel, MUDr. Kateřina Košatová
Erlotinib je inhibitor tyrozinkinázy receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), lék účinný v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non-small-cell lung cancer, NSCLC). V našem sdělení předkládáme soubor pacientů s pokročilým NSCLC léčených v České republice v rámci lékového registru TULUNG (kromě pacientů z Fakultní nemocnice v Ostravě). Do 2. 10. 2017 bylo v tomto souboru léčeno erlotinibem 3 763 pacientů. Četnost léčebných odpovědí v celém souboru byla 8,7 %, kontroly onemocnění bylo dosaženo v 58,5 %. Data o přežití byla aktualizována ke dni 21. 5. 2018 - přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití byly 3,1 měsíce a 7,7 měsíce. V našem hodnocení jsme zaznamenali statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti léčby v celkovém přežití a v přežití bez progrese u pacientů podle stavu mutace EGFR, stavu výkonnosti, pohlaví a kuřáctví, jen v přežití bez progrese navíc i podle linie léčby. Podle našich výsledků se kožní toxicita ukázala jako prognostický faktor. Rozdíl v účinnosti léčby u skvamózních a neskvamózních karcinomů nebyl statisticky významný. Z 3763 nemocných se u 1592 (42,3 %) vyskytly nežádoucí účinky léčby, nejčastější byly vyrážka (35,3 %) a průjem (16,3 %). U 13,6 % pacientů byly hlášeny nežádoucí účinky stupně 3-4, nejčastěji opět vyrážka (9,0 %) a průjem (3,0 %). Naše výsledky potvrzují účinnost a bezpečnost léčby erlotinibem v první a dalších liniích terapie pokročilého NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK
Erlotinib je inhibitor tyrozinkinázy receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR), lék účinný v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (non-small-cell lung cancer, NSCLC). V našem sdělení předkládáme soubor pacientů s pokročilým NSCLC léčených v České republice v rámci lékového registru TULUNG (kromě pacientů z Fakultní nemocnice v Ostravě). Do 2. 10. 2017 bylo v tomto souboru léčeno erlotinibem 3 763 pacientů. Četnost léčebných odpovědí v celém souboru byla 8,7 %, kontroly onemocnění bylo dosaženo v 58,5 %. Data o přežití byla aktualizována ke dni 21. 5. 2018 - přežití bez progrese onemocnění a celkové přežití byly 3,1 měsíce a 7,7 měsíce. V našem hodnocení jsme zaznamenali statisticky signifikantní rozdíl v účinnosti léčby v celkovém přežití a v přežití bez progrese u pacientů podle stavu mutace EGFR, stavu výkonnosti, pohlaví a kuřáctví, jen v přežití bez progrese navíc i podle linie léčby. Podle našich výsledků se kožní toxicita ukázala jako prognostický faktor. Rozdíl v účinnosti léčby u skvamózních a neskvamózních karcinomů nebyl statisticky významný. Z 3763 nemocných se u 1592 (42,3 %) vyskytly nežádoucí účinky léčby, nejčastější byly vyrážka (35,3 %) a průjem (16,3 %). U 13,6 % pacientů byly hlášeny nežádoucí účinky stupně 3-4, nejčastěji opět vyrážka (9,0 %) a průjem (3,0 %). Naše výsledky potvrzují účinnost a bezpečnost léčby erlotinibem v první a dalších liniích terapie pokročilého NSCLC.
Alecensa - nová naděje pro pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic s pozitivitou ALK
04/2018 MUDr. Leona Koubková
Možnosti léčby nemalobuněčného karcinomu plic se na základě lepšího porozumění molekulární biologii nádorů rozšiřují. Identifikace genetických změn vedla k vývoji řady malých molekul tyrozinkinázových inhibitorů, jejichž cílem je ovlivnit změněné signální dráhy u nádorů s těmito genetickými změnami. Jednou z těchto genetických změn je přestavba genu anaplastické lymfomové kinázy (ALK), při jejímž výskytu je indikována léčba inhibitory ALK. Inhibitor ALK 2. generace alectinib prokázal svoji účinnost nejen při selhání léčby inhibitorem ALK 1. generace, ale také v první linii léčby, a to i díky své účinnosti v centrálním nervovém systému.
CELÝ ČLÁNEK
Možnosti léčby nemalobuněčného karcinomu plic se na základě lepšího porozumění molekulární biologii nádorů rozšiřují. Identifikace genetických změn vedla k vývoji řady malých molekul tyrozinkinázových inhibitorů, jejichž cílem je ovlivnit změněné signální dráhy u nádorů s těmito genetickými změnami. Jednou z těchto genetických změn je přestavba genu anaplastické lymfomové kinázy (ALK), při jejímž výskytu je indikována léčba inhibitory ALK. Inhibitor ALK 2. generace alectinib prokázal svoji účinnost nejen při selhání léčby inhibitorem ALK 1. generace, ale také v první linii léčby, a to i díky své účinnosti v centrálním nervovém systému.
Afatinib - lékový profil
05/2017 MUDr. Leona Koubková
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) hraje důležitou roli ve vývoji a progresi lidských epiteliálních karcinomů, včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Aktivace dráhy EGFR podporuje růst a progresi nádoru, stimuluje proliferaci nádorových buněk, produkci angiogenních faktorů, invazi a metastázování a tlumí apoptózu. Řada studií potvrdila prediktivní úlohu aktivačních mutací především na exonu 19 a 21 genu EGFR u NSCLC. Jejich přítomnost je jednoznačně spojena s vyšší účinností inhibitorů tyrozinkinázy EGFR (EGFR TKI). K dispozici máme reverzibilní EGFR TKI 1. generace erlotinib a gefitinib, ireverzibilní EGFR TKI 2. generace afatinib a také již ireverzibilní EGFR TKI 3. generace osimertinib, jehož indikací je však především prokázaná rezistentní mutace T790M.
CELÝ ČLÁNEK
Receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) hraje důležitou roli ve vývoji a progresi lidských epiteliálních karcinomů, včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Aktivace dráhy EGFR podporuje růst a progresi nádoru, stimuluje proliferaci nádorových buněk, produkci angiogenních faktorů, invazi a metastázování a tlumí apoptózu. Řada studií potvrdila prediktivní úlohu aktivačních mutací především na exonu 19 a 21 genu EGFR u NSCLC. Jejich přítomnost je jednoznačně spojena s vyšší účinností inhibitorů tyrozinkinázy EGFR (EGFR TKI). K dispozici máme reverzibilní EGFR TKI 1. generace erlotinib a gefitinib, ireverzibilní EGFR TKI 2. generace afatinib a také již ireverzibilní EGFR TKI 3. generace osimertinib, jehož indikací je však především prokázaná rezistentní mutace T790M.
Léčba generalizovaného nemalobuněčného karcinomu plic crizotinibem - kasuistika
03/2017 MUDr. Leona Koubková
Cílená léčba na podkladě prediktivních biomarkerů, které předpovídají její účinnost, nám alespoň u některých pacientů umožňuje léčbu individualizovat a v posledních letech vedla ke zlepšení léčebných výsledků u pacientů s nepříznivou diagnózou nemalobuněčného karcinomu plic. Jedním z těchto prediktivních biomarkerů je přestavba genu EML-4-ALK a ROS1, kdy je indikována léčba inhibitory ALK a ROS1.
CELÝ ČLÁNEK
Cílená léčba na podkladě prediktivních biomarkerů, které předpovídají její účinnost, nám alespoň u některých pacientů umožňuje léčbu individualizovat a v posledních letech vedla ke zlepšení léčebných výsledků u pacientů s nepříznivou diagnózou nemalobuněčného karcinomu plic. Jedním z těchto prediktivních biomarkerů je přestavba genu EML-4-ALK a ROS1, kdy je indikována léčba inhibitory ALK a ROS1.
Osimertinib – nový perorální inhibitor tyrozinkinázy EGFR třetí generace
02/2017 MUDr. Leona Koubková
Nemalobuněčný plicní karcinom (non‑small cell lung cancer, NSCLC) je onemocněním s nepříznivou prognózou. Dnes již víme, že představuje geneticky rozdílnou skupinu nádorů. A právě tato genetická rozdílnost vede ke snaze o individualizovanou léčbu na základě prediktivních faktorů, které předpovídají účinnost léčby. Jedním z prediktivních faktorů při léčbě NSCLC jsou mutace genu receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), při jejíž přítomnosti je indikována léčba inhibitory tyrozinkinázy (TKI) EGFR. I v případě této léčby však musíme počítat se vznikem rezistence. Mechanismy jejího vzniku jsou různé, nejčastěji (až v 60 %) se jedná o mutaci T790M na exonu 20. V listopadu roku 2015 Food and Drug Administration a poté v únoru roku 2016 European Medicines Agency schválily TKI EGFR třetí generace osimertinib k léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s prokázanou mutací T790M EGFR.
CELÝ ČLÁNEK
Nemalobuněčný plicní karcinom (non‑small cell lung cancer, NSCLC) je onemocněním s nepříznivou prognózou. Dnes již víme, že představuje geneticky rozdílnou skupinu nádorů. A právě tato genetická rozdílnost vede ke snaze o individualizovanou léčbu na základě prediktivních faktorů, které předpovídají účinnost léčby. Jedním z prediktivních faktorů při léčbě NSCLC jsou mutace genu receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), při jejíž přítomnosti je indikována léčba inhibitory tyrozinkinázy (TKI) EGFR. I v případě této léčby však musíme počítat se vznikem rezistence. Mechanismy jejího vzniku jsou různé, nejčastěji (až v 60 %) se jedná o mutaci T790M na exonu 20. V listopadu roku 2015 Food and Drug Administration a poté v únoru roku 2016 European Medicines Agency schválily TKI EGFR třetí generace osimertinib k léčbě pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s prokázanou mutací T790M EGFR.
Imunoterapie v léčbě karcinomu plic
08/2016 Leona Koubková
Imunoterapie se na základě pochopení řady regulačních mechanismů, které ovlivňují aktivitu imunitního systému, stává další možnou alternativou v léčbě karcinomu plic. Jedná se o zcela odlišný způsob léčby nádorového onemocnění, který není zaměřen na samotný nádor, ale na imunitní systém. Povrchové antigeny přítomné na nádorových buňkách mohou být efektivním a specifickým léčebným cílem a strategie založená na protilátkách inhibujících kontrolní body imunitní reakce výrazně zlepšuje protinádorovou imunitní odpověď. V roce 2015 FDA schválila protilátku anti-PD-1 (protein programované buněčné smrti) nivolumab ve 2. linii léčby skvamózního a non-skvamózního nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) a pembrolizumab u PD-L1 pozitivního NSCLC.
CELÝ ČLÁNEK
Imunoterapie se na základě pochopení řady regulačních mechanismů, které ovlivňují aktivitu imunitního systému, stává další možnou alternativou v léčbě karcinomu plic. Jedná se o zcela odlišný způsob léčby nádorového onemocnění, který není zaměřen na samotný nádor, ale na imunitní systém. Povrchové antigeny přítomné na nádorových buňkách mohou být efektivním a specifickým léčebným cílem a strategie založená na protilátkách inhibujících kontrolní body imunitní reakce výrazně zlepšuje protinádorovou imunitní odpověď. V roce 2015 FDA schválila protilátku anti-PD-1 (protein programované buněčné smrti) nivolumab ve 2. linii léčby skvamózního a non-skvamózního nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) a pembrolizumab u PD-L1 pozitivního NSCLC.