Vybrané články
Zobrazují se články pro štítek Ryska Miroslav . Zobrazit všechny články
Roboticky asistovaná léčba karcinomu rekta s využitím ICG fluorescenční angiografie
06/2019 MUDr. Daniel Langer; prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Karcinom tlustého střeva a konečníku velmi významně přispívá k celkové onkologické zátěži české populace. Chirurgická léčba je v multimodálním terapeutickém postupu klíčová. Chirurgická léčba s robotickou asistencí, primárně využívaná pro benigní onemocnění, byla časně zařazena mezi léčebné modality malignit. Da Vinci systém je v operační léčbě karcinomu rekta na mnoha zahraničních i tuzemských pracovištích využíván zcela rutinně. Během preparace ve stísněném pánevním prostoru přináší operatérovi nesporné výhody, které významně přispívají ke zvýšení bezpečnosti procedury. Obávanou chirurgickou komplikací, která může mít pro nemocného fatální následky, je porucha hojení anastomózy. Posouzení perfuze tkání během operace pomocí fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného záření představuje potenciální možnost snížení četnosti anastomotického leaku.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom tlustého střeva a konečníku velmi významně přispívá k celkové onkologické zátěži české populace. Chirurgická léčba je v multimodálním terapeutickém postupu klíčová. Chirurgická léčba s robotickou asistencí, primárně využívaná pro benigní onemocnění, byla časně zařazena mezi léčebné modality malignit. Da Vinci systém je v operační léčbě karcinomu rekta na mnoha zahraničních i tuzemských pracovištích využíván zcela rutinně. Během preparace ve stísněném pánevním prostoru přináší operatérovi nesporné výhody, které významně přispívají ke zvýšení bezpečnosti procedury. Obávanou chirurgickou komplikací, která může mít pro nemocného fatální následky, je porucha hojení anastomózy. Posouzení perfuze tkání během operace pomocí fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného záření představuje potenciální možnost snížení četnosti anastomotického leaku.
Karcinom pankreatu - od současné praxe ke klinickému doporučenému postupu
06/2018 Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Karcinom pankreatu představuje v České republice po kolorektálním karcinomu druhé nejčastější nádorové onemocnění trávicího traktu a šesté nejčastější nádorové onemocnění vůbec. Pětileté přežití pacientů všech stadií se dlouhodobě pohybuje pod 5 %. Očekává se, že za 10-15 let bude karcinom pankreatu z hlediska úmrtnosti na maligní nádor na prvním místě. Za poslední období se přežívání výrazněji nezměnilo, a to nehledě na zdokonalení zobrazovacích metod a preciznější chirurgický výkon. Karcinom pankreatu se vyvíjí relativně pomalu, přibližně v průběhu deseti let, a my jej léčíme až v jeho terminální fázi. Onemocnění je třeba chápat jako systémové, nikoli jako lokální a regionální. Cestou, jak v současné době a v blízké budoucnosti zlepšit péči o tyto nemocné, je zlepšení kvality doporučených postupů a jejich dodržování. Jedná se o problém nejen zdravotnický - organizační, ale i sociální a ekonomický.
CELÝ ČLÁNEK
Karcinom pankreatu představuje v České republice po kolorektálním karcinomu druhé nejčastější nádorové onemocnění trávicího traktu a šesté nejčastější nádorové onemocnění vůbec. Pětileté přežití pacientů všech stadií se dlouhodobě pohybuje pod 5 %. Očekává se, že za 10-15 let bude karcinom pankreatu z hlediska úmrtnosti na maligní nádor na prvním místě. Za poslední období se přežívání výrazněji nezměnilo, a to nehledě na zdokonalení zobrazovacích metod a preciznější chirurgický výkon. Karcinom pankreatu se vyvíjí relativně pomalu, přibližně v průběhu deseti let, a my jej léčíme až v jeho terminální fázi. Onemocnění je třeba chápat jako systémové, nikoli jako lokální a regionální. Cestou, jak v současné době a v blízké budoucnosti zlepšit péči o tyto nemocné, je zlepšení kvality doporučených postupů a jejich dodržování. Jedná se o problém nejen zdravotnický - organizační, ale i sociální a ekonomický.
Některé současné aspekty chirurgické léčby kolorektálního karcinomu
06/2017 Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., MUDr. Daniel Langer, MUDr. Jaroslav Kalvach
Autoři se zabývají některými současnými aspekty chirurgické léčby kolorektálního karcinomu. Nádory s pravostrannou lokalizací, zahrnující cékum, vzestupný tračník, jaterní ohbí, příčný tračník a slezinné ohbí, jsou klinicky, biologicky i geneticky odlišné od nádorů v levostranné lokalizaci, která zahrnuje sestupný tračník, esovitou kličku a konečník. Pravostranná lokalizace je negativní prognostický ukazatel, především pro karcinomy stadia III a IV. Bez ohledu na léčbu zvyšuje pravostranná lokalizace ve srovnání s lokalizací levostrannou významně riziko úmrtí. současné době neexistují jednoznačná doporučení, kdy indikovat protektivní ileostomii. I přes některé prokázané výhody protektivní stomie pravděpodobně pouze snižuje frekvenci klinicky manifestního anastomotického leaku. Přínos ileostomie by měl být pečlivě zvažován i z hlediska možných rizik a komplikací. Četnost anastomotického leaku v kolorektální chirurgii je literárně udávána v rozmezí 1-19 % v závislosti na typu resekčního výkonu, resp. na anatomické lokalizaci anastomózy. V případě vzniku anastomotického leaku sehrává zásadní roli časná diagnostika s aktivním léčebným přístupem, který může následky dehiscence anastomózy minimalizovat. V terapeutickém postupu nejzávažnějších případů hraje klíčovou úlohu operační léčba, kterou je nutno v mnoha případech opakovat.
CELÝ ČLÁNEK
Autoři se zabývají některými současnými aspekty chirurgické léčby kolorektálního karcinomu. Nádory s pravostrannou lokalizací, zahrnující cékum, vzestupný tračník, jaterní ohbí, příčný tračník a slezinné ohbí, jsou klinicky, biologicky i geneticky odlišné od nádorů v levostranné lokalizaci, která zahrnuje sestupný tračník, esovitou kličku a konečník. Pravostranná lokalizace je negativní prognostický ukazatel, především pro karcinomy stadia III a IV. Bez ohledu na léčbu zvyšuje pravostranná lokalizace ve srovnání s lokalizací levostrannou významně riziko úmrtí. současné době neexistují jednoznačná doporučení, kdy indikovat protektivní ileostomii. I přes některé prokázané výhody protektivní stomie pravděpodobně pouze snižuje frekvenci klinicky manifestního anastomotického leaku. Přínos ileostomie by měl být pečlivě zvažován i z hlediska možných rizik a komplikací. Četnost anastomotického leaku v kolorektální chirurgii je literárně udávána v rozmezí 1-19 % v závislosti na typu resekčního výkonu, resp. na anatomické lokalizaci anastomózy. V případě vzniku anastomotického leaku sehrává zásadní roli časná diagnostika s aktivním léčebným přístupem, který může následky dehiscence anastomózy minimalizovat. V terapeutickém postupu nejzávažnějších případů hraje klíčovou úlohu operační léčba, kterou je nutno v mnoha případech opakovat.