Vybrané články

05/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Imunoterapie je dnes standardní součástí terapeutického algoritmu u nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem. Jde o velký léčebný posun vpřed a naději na dlouhodobé přežití nemocných. Daní za tuto léčbu bývá neobvyklé spektrum toxicit. Jejich výskyt není tak častý, jako bývá u cytostatické léčby, ale mnohdy je obtížněji podchytitelný a toxicity mohou být i závažné s nutností hospitalizace a ukončením imunoterapie. Jedním z léků této kategorie (imunoterapie) je nivolumab, který byl ve druhé linii léčby podán naší nemocné. Přestože léčbu doprovázely různé nežádoucí účinky, pacientka měla z léčby profit, a maximálně jsme se proto snažili ji ponechat na této účinné a moderní terapii.

05/2023 MUDr. Adéla Komancová; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D.
Entrectinib a jeho toxicita v praxi u ROS1 pozitivního pacienta s nemalobuněčným karcinomem plic byla vlastně naší první zkušeností s touto cílenou léčbou a rovnou i zkušeností s možnou formou nežádoucích účinků. Přestože entrectinib má výborná data léčebné odpovědi a přežití, je nutno myslet i na nežádoucí účinky a nemocné bedlivě sledovat. Někdy může být léčba vykoupena tou nejdražší daní.

05/2023 MUDr. Jana Krejčí; MUDr. Petr Opálka, CSc., MBA; doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D. ; MUDr. Michal Vočka, Ph.D.; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc.
S příchodem imunoterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic došlo k prodloužení života velké části nemocných. Pokud organismus nemocného reaguje na léčebné impulsy a podaří se probudit protinádorovou imunitu, je to úspěch. V praxi jsme ale svědkem situací, kdy se to přes veškerou snahu nedaří podle našich plánů a nemocný neprofituje z této léčby. Stále existuje mnoho otázek, proč tomu tak je. Jednou z teorií, proč určitá skupina pacientů má z léčby prospěch, a jiná nikoli, je složení střevního mikrobiomu. Naše kazuistika dokládá krásnou léčebnou odpověď u nemocné s adenokarcinomem, která podstoupila fekální transplantaci. A po roce od diagnózy začínáme být optimisty.

05/2023 MUDr. Daniel Krejčí
Špatný výkonnostní stav (performance status, PS) pacienta je jedním z negativních prognostických faktorů v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic. Pacienti bývají většinou pro horší PS vylučováni z náboru do klinických studií. Dostupná data týkající se těchto pacientů jsou proto převážně retrospektivní a ,,reai worid". Zmiňovaná kazuistika představuje jedince, který i přes vstupně velmi hraniční výkonnostní stav výrazně profituje z cílené terapie.

05/2023 MUDr. Lenka Jakubíková, Ph.D.
Osimertinib je ireverzibilní perorální inhibitor tyrosinkinázy receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) třetí generace, který selektivně inhibuje mutace senzibilizující tyrosinkinázový inhibitor EGFR i mutace rezistence EGFR T790M a prokázal účinnost u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří mají metastázy v centrálním nervovém systému. Aktuální výsledky studie ADAURA a shrnutí dosavadních indikací k léčbě osimertinibem s perspektivou i v dalších rozšiřujících indikacích je předmětem následujícího sdělení s případem nemocné s výborným účinkem osimertinibu ve čtvrté linii léčby.

05/2023 MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.
V přehledovém článku jsou uvedena data ze studie CHRYSALIS týkající se účinné látky amivantamab v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic s mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR), a to s inzercí v exonu 20. Na podkladě dosavadních prognostických faktorů jsou známa data o přežití z reálné praxe současné léčby. Primárním cílem ve studii byla celková četnost odpovědí, hodnocená nezávislou centrální revizní komisí. Jsou uvedeny výsledky hodnocení a účinnost u 89 pacientů, trvání léčebné odpovědi a protinádorová aktivita amivantamabu u všech studovaných subtypů mutací. Výsledky jsou prezentovány v tabulkách a grafech. Na podkladě výsledků studie CHRYSALIS byl amivantamab schválen Evropskou lékovou agenturou v prosinci 2021 k léčbě dospělých pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic s aktivační mutací, inzercí v exonu 20 EGFR, v monoterapii, po selhání léčby na bázi platiny.

05/2023 MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Karcinom plic patří celosvětově na čelní místa co do incidence i mortality. U většího podílu nemocných bývá zachycen v inoperabilním pokročilém či metastazujícím stadiu. Imunoterapie checkpoint inhibitory je standardní součástí léčby metastazujícího karcinomu plic, a to bud' samostatně, nebo v kombinaci s chemoterapií. Imunoterapie jednoznačně patří do první linie léčby, kde přináší nejlepší výsledky. U nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) neskvamózní histologie musíme primárně vyloučit řídicí mutace – především mutaci receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) a traslokaci genu pro anaplastickou lymfomovou kinázu (anaplastic lymphoma kinase, ALK), abychom mohli tuto léčbu indikovat. U NSCLC obecně platí, že imunoterapie je tím účinnější, čím je vyšší exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1). U nádorů s vysokou expresí PD-L1 (50 % a více) můžeme používat imunoterapii samotnou, v ostatních případech ji kombinujeme s chemoterapií. Další možností u NSCLC je adjuvantní podání imunoterapie po úspěšné konkomitantní chemoradioterapii. Kombinace chemoterapie a imunoterapie v první linii je standardem léčby i u malobuněčného karcinomu plic, nezávisle na expresi PD-L1. Článek detailně rozebírá možnosti použití (chemo)imunoterapie u nemocných s karcinomy plic v kontextu léčby v České republice hrazené ze zdravotního pojištění.

05/2023 MUDr. Ján Podhorec; MUDr. Ondřej Bílek
Imunoterapie checkpoint inhibitory prokázala pozoruhodný přínos v léčbě řady onkologických diagnóz včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Na základě dat z klinických studií se stala standardní součástí algoritmu léčby NSCLC. Standardně je indikována léčba inhibitory PD-1/PD-L1 v monoterapii, jako kombinovaná imunoterapie s inhibitory CTLA-4 nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami (chemoterapií, antiangiogenní léčbou a radioterapií). Z klinického hlediska jsou nezbytné snahy o identifikaci a validaci prediktivních biomarkerů léčebné odpovědi. Imunoterapie přinesla nové spektrum nežádoucích účinků, které jsou imunitně podmíněné a je nutné jejich včasné odhalení a zahájení léčby.

05/2023 Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; MUDr. Petra Zemanová
Nemalobuněčný karcinom plic (non-smaii cell lung cancer, NSCLC) tvoří 85 % všech plicních nádorů a nadále zaujímá čelní příčky v příčinách úmrtí na nádorová onemocnění. V posledních dvou dekádách do terapie lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC vstoupila cílená léčba, která významně změnila léčebné paradigma tohoto nádorového onemocnění. Molekulárně cílená léčba vede k významnému prodloužení celkového přežití pacientů s diagnózou pokročilého NSCLC. Terapeuticky cílených přípravků rychle přibývá a jeden z nich již figuruje v indikaci adjuvantní léčby po operaci plicního karcinomu se senzitivní mutací EGFR.

04/2023 Čerpáno z tiskové zprávy vydané dne 20. 5. 2023.
Návrat do práce po zážitku onkologické nemoci a její léčby je cestou, která není vždy jednoduchá a přímočará. Lidem se převrací hodnoty, fyzické i psychické možnosti a někdy musí změnit zaměstnavatele nebo i práci jako takovou. Ktomu jim je určitým průvodcem brožurka Návrat do zaměstnání po onkologické nemoci Ta nyní vyšla ve třetím revidovaném a doplněném vydání. Pomoc v dnešním, rychle se měnícím světě, je při návratu do práce důležitá.

04/2023 MUDr. Rostislav Kotásek; Mgr. Luboš Homola; MUDr. Marcel Matzenauer, Ph.D.
Radioterapie představuje vedle radikální prostatektomie základní léčebnou metodu lokalizovaného karcinomu prostaty. I při použití moderních technik radioterapie dochází až u třetiny pacientů s karcirnomy vysokého rizika k recidivě onemocnění. Nejčastějším místem lokální recidivy je makroskopicky zobrazitelný primární tumor (dominantní intraprostatická léze). Lokální kontrola karcinomu prostaty je závislá na dodané dávce záření, proto fokální zvýšení dávky do oblasti dominantní intraprostatické léze snižuje četnost recidiv. V posledních několika letech byla publikována řada prací, které tuto hypotézu potvrdily za použití různých technik radioterapie. V článku uvádíme přehled významných studií na toto téma a uvádíme také naše zkušenosti s low-dose rate brachyterapií s fokálním boostem.

04/2023 MUDr. Ondřej Kubeček, Ph.D.
Kazuistika popisuje případ pacienta s metastazujícím adenokarcinomem sigmoidea a prokázanou mutací KRAS^G12D, u kterého bylo dosaženo dlouhodobé stabilizace onemocnění ve třetí linii paliativní chemoterapie trifluridin/tipiracilem. Případ demonstruje, že určitá skupina pacientů může mít z léčby trifluridin/tipiracilem významný benefit, a to i v případě průkazu prognosticky nepříznivé mutace genu KRAS. U pacienta byly přítomny klinické a laboratorní faktory spojené s lepší prognózou (≤ 2 orgárny postižené metastázami, absence jaterních metastáz, alkalická fosfatáza <300 lU/l, redukce dávky z důvodu toxicity a poměr mezi neutrofily a lymfocyty <5). Prospektivní validace prognostického a/nebo prediktivního potenciálu těchto faktorů a hlubší porozumění významu přítomnosti konkrétních mutací by mohly v budoucnu pomoci při plánování léčby trifluridin/tipiracilem u konkrétního pacienta.

04/2023 Prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.
Snížení rizika febrilní neutropenie a potažmo udržení relativní dávkové intenzity chemoterapie je významrné téma, především v adjuvantní léčbě karcinomu prsu. Při nyní prakticky běžné dostupnosti pegylovaných růstových faktorů granulopoézy k zajištění profylaxe výskytu febrilní neutropenie lze velmi dobře výskyt této komplikace redukovat. Přispět tak lze ke snížení rizika infekčních komplikací nebo následků daných redukcí protinádorové chemoterapie.

04/2023 MUDr. Mária Zvaríková
Inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) ukázaly v mnohých studiích významnou roli v léčbě karrcinomu vaječníku. Olaparib je inhibitor PARP, který byl schválen pro udržovací terapii pacientek s mutací genu BRCA jak v první linii léčby, tak i u rekurentního onemocnění, které bylo již léčeno několika liniemi chemoterapie, ale stále zůstává citlivé na platinový derivát.

04/2023 MUDr. Lucie Ehrlichová; MUDr. Markéta Bednaříková, Ph.D.
Metastazující karcinom endometria má velmi nepříznivou prognózu s mediánem přežití kolem jednorho roku. Dosavadní standardy systémové léčby byly omezeny na chemoterapii a hormonoterapii, bez adekvátní účinné léčby pro druhou a vyšší linii léčby. Zavedení molekulárního testování s významrným prognostickým i prediktivním dopadem výrazně ovlivňuje rozhodovací proces při léčbě pacientek s karcinomem endometria v klinické praxi. Tato kazuistika popisuje průběh léčby pacientky s iniciálně pokročilým karcinomem endometria agresivního biologického chování, který výrazně limitoval celkový stav pacientky. Individualizovaný a multimodální přístup s postupným využitím radioterapie, chemorterapie, molekulárně cílené léčby, hormonoterapie a v neposlední řadě imunoterapie vedl ke zlepšení celkového stavu pacientky a nepochybně i k prodloužení jejího života.

04/2023 MUDr. Lucie Ehrlichová; MUDr. Markéta Bednaříková, Ph.D.
Systémová terapie je základním pilířem léčebného přístupu u pacientek s pokročilým nebo recidivující m endometriálním karcinomem. Dosavadní možnosti systémové léčby byly limitovány na použití chemorterapie a hormonoterapie, navíc bez definovaného standardního postupu pro druhou a vyšší linii léčby. Změnu v chápání endometriálního karcinomu jako heterogenní skupiny onemocnění s odlišným biolorgickým chováním i v rámci téhož histologického typu přinesly výsledky programu The Cancer Genome Atlas (TCGA) s následným definováním čtyř molekulárních subtypů karcinomu endometria s odlišnou prognózou. Molekulární testování umožnilo také rozvoj dalších alternativ systémové léčby endometrriálního karcinomu, tedy využití imunoterapie, její kombinace s chemoterapií, léků cílících na inhibici angiogeneze i dalších možností molekulárně cílené léčby.

04/2023 MUDr. Milan Brychta
Kazuistika popisuje případ pacientky s rizikovým karcinomem prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2), způsob a průběh její terapie a aktuální stav onemocnění pacientky.

04/2023 MUDr. Lukáš Chlachula
Karcinom prsu je heterogenní skupina nádorového onemocnění, která v incidenci u žen dlouhodobě stojí na prvním místě. Karcinomy prsu s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal qrowth factor receptor 2, HER2) tvoří zhruba 15-20 % všech karcinomů a jsou spojeny s agresivrnějšími projevy, vyšším procentem rekurence a nižším přežitím, zůstanou-li neléčeny¹ Výrazného posunu ve zlepšení prognózy pacientů bylo dosaženo s příchodem nových molekul, konkrétně molekulárních protilátek cílících na HER2 (trastuzumab, pertuzumab), a zároveň nových tyrosinkinázových inhibitorů, mezi něž patří lapatinib, tucatinib a neratinib. Neratinib je malá molekula inhibitoru tyrosinkinázy, která interaguje s HER2. Na základě výsledků registrační studie byl schválen do prodloužené adjuvance po podání trastuzumabu u pacientek s HER2 pozitivním karcinomem prsu a s pozitivitou hormonálních receptorů (hormone receptor, HR).

04/2023 MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D., MHA
Skupina karcinomů prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se odlišuje nejen expresí hormonálních receptorů, ale v současnosti také výší exprese HER2. Nově zavedený pojem HER2-low karcinom prsu zahrnuje nádory imunohistochemicky klasifikované jako HER2 1+ nebo 2+ / ISH (in situ hybridizace) negativní. S vývojem konjugátů protilátky s cytostatikem vyšší generace se otevírá možnost cílené anti-HER2 léčby u rozsáhlé podskupiny HER2-low nádorů. Cílem sdělení je prezentace výsledků klinické studie fáze III DESTINY-Breast04 s trastuzumab deruxtecanem v terapii předléčených pacientů s HER2-low metastazujícím karcinomem prsu.

04/2023 MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.
Léčba metastazujícího karcinomu prsu s pozitivitou receptoru pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor, HER) prochází v současné době velkým rozvojem co do nabídky léčiv i jejich účinku. Uvádíme kazuistiku 45leté pacientky s metastazujícím HER pozitivním nádorem prsu, silně předléčené chemoterapií antracykliny a taxany a po anti-HER léčbě pertuzumabem, trastuzumabem i lapatinibem s rozsáhlým symptomatickým postižením plic a pohrudnice. Léčbou trastuzumab deruxrtecanem bylo u této pacientky ve třetí linii paliativní léčby dosaženo parciální remise a významného klinického zlepšení stavu. Zatím účinek trvá 18 měsíců a pokračujeme v udržovací léčbě stejnou dávkou 5,4 mg/kg tělesné hmotnosti. Nezaznamenali jsme žádné závažné projevy toxicity G3/4, ani kardiální, ani hematologické. Léčba trastuzumab deruxtecanem je velmi účinnou možností s přijatelnou toxicitou i u silně předléčených pacientek.